Jedním z témat letošního léta je bezesporu sucho. Potvrzují to i místní zemědělci, kteří letos hlásí podstatně menší úrodu. Jaké je ale letošní sucho v kontextu s jinými lety? Blížíme se rekordnímu suchu v roce 1947? A jaký vliv má na srážky v Zelenči fakt, že v blízkosti obce bylo postaveno množství hal, které zatěžují okolí světelným smogem? Tyto otázky jsme položili hydrologovi Janu Daňhelkovi, náměstkovi ředitele Českého hydrometeorologického ústavu v Praze.
Jak velké je letošní sucho ve srovnání s jinými lety?
Sucho se obtížně hodnotí jedním číslem, a to proto, že jde o komplexní fenomén s projevy v různých částech hydrologického cyklu – srážky, povrchové toky, podzemní vody, tak i s různými dopady. Letošní průběh sucha lze velmi dobře srovnávat s rokem 2015 nebo s rokem 1947. Sucho může trvat až do podzimu či zimy, takže definitivní srovnávání je předčasné.
Jaký byl letošní srážkový úhrn v Zelenči u Prahy?
Srážkový úhrn za období od ledna do července letošního roku je srovnatelný s rokem 2015. Na stanici Kbely, která je v blízkosti Zelenče, od ledna do července v roce 2015 spadlo v sumě 208 mm srážek, letos to je 206 mm. Nižší srážkové úhrny za toto období než v roce 2015 zaznamenala stanice Brandýs nad Labem – v roce 2015 to bylo 269 mm, letos to je pouze 215 mm. Pro srovnání spadlo do konce července na stanici Kbely 67 % a na stanici Brandýs nad Labem 61 % normálu za období 1981-2010.
Sucho má vliv na zdroje vody, vysychají např. studny. Může mít letošní sucho i dlouhodobý vliv na tyto zdroje vody?
Vypadá to, že sucho má dlouhodobější „paměť“, a to hlavně v podzemních vodách, kde deficit přetrvává, i když se srážky vrátí do normálu. Výsledkem je, že se v následujících letech sucho snadněji vrací. Mechanismus fungování tohoto jevu ale zatím neznáme. Jde tak spíše o hypotézu vzniklou na základě dvou tří epizod, kde to tak vypadalo. Ale protože jsem optimista, věřím, že vliv tohoto sucha na vodní zdroje bude pozitivní, že si jich začneme více vážit a šetrněji je využívat.
Jak by se měly obce vůči suchu bránit. Existuje nějaké doporučení, jak suchu předcházet? Např. budováním rezervoárů vody nebo lepším hospodařením s dešťovou vodou?
Neexistuje jedno kouzelné opatření, které by fungovalo vždy a všude. Naopak lze s jistotou říci, že vždy bude potřeba udělat několik různých typů opatření pro různé projevy a dopady sucha. Pro menší obce bude asi zásadní napojení na dostatečně kapacitní zdroje vody, např. na velké vodárenské systémy spolu s možnostmi úspor vody a hospodařením v krajině v okolí obce. U většího města předpokládám větší snahu o úspory při rozvodech vody a zachycování a zasakování srážkových vod ve městech.
V Zelenči se objevuje i názor, že se vesnici vyhýbá déšť kvůli množství skladových hal a světelného smogu. Může mít průmysl nebo světelný smog z hal vliv i na srážkový úhrn?
Určité ovlivnění srážkového režimu bylo prokázáno ve velkých městech na jihu USA a v Číně, kde jsou lokálně změněny cirkulační podmínky ovlivňující tvorbu konvenčních, tedy bouřkových srážek. Jestli se něco takového může dít i v okolí Prahy, nedokážu seriózně odpovědět, chybí nám zatím data, která by něco takového ukazovala.
Ondřej Kopa
