V příštím roce budou všechny tři první třídy umístěny ve školní budově ve Mstětické ulici. Stávající tři páté třídy se od září spojí do dvou. Letošní deváťáci pak byli úspěšní v přijímacích zkouškách na střední školy. Na podrobnosti jsme se zeptali po besedě učitelů s rodiči Jany Malé, ředitelky základní školy v Zelenči.
Kolik dětí se letos dostalo na víceletá gymnázia? Jaká je úspěšnost a na jaká gymnázia?
Na osmiletá gymnázia se hlásilo 31 žáků pátých tříd, 18 z nich bylo úspěšných, 17 odchází. Jsou to gymnázia Truhlářská (6), Jindřišská (6), Špitálská (3), Chodovická (1) a J. Seiferta (1). Na šestiletá gymnázia se hlásilo 5 žáků, žádný z nich u přijímacích řízení neuspěl.
Příští rok se otevřou tři první třídy. Kde budou umístěny?
Třídy 1. A, B, C budou ve druhém patře mstětické budovy v místnostech dnešní druhé A, B, C.
Jaké třídy naopak budou spojeny?
V příštím školním roce budou pouze 6. A a 6. B. Žáci nynější 5. A již byli rozřazeni.
Máte dostatek pedagogů na příští rok?
V tuto chvíli mám všechny pozice pro nový školní rok obsazeny. Doufám, že právě se tvořící úvazky a rozvrhy již budou platit.
Co Vám letos udělalo největší radost?
Největší radost mi udělal úspěch žáků 9. tříd – vesměs se dostali na střední školy s velmi dobrou úrovní, 11 dětí bylo přijato na na gymnázium.
Na schůzce s rodiči jste řekla, že být obcí, tak za stávajících podmínek školu teď nestavíte. Kolik tříd tedy budete výhledově potřebovat?
Podle statistiky, kterou jsem si nechala od OÚ Zeleneč vytisknout, by měl být příští školní rok posledním, kdy by měl přijít do naší školy velký počet nových prvňáčků (3 třídy), v dalších letech bude počet velmi klesat. Myslím, že tento trend již zaznamenala MŠ. Mělo by to znamenat, že ve školním roce 2025-26 již nebude další prostor potřeba. Samozřejmě mluvím o situaci, kdy nebude potřeba přijímat žáky z nově vybudované lokality Mstětice. Na druhou stranu škola nemá žádné volné prostory pro odborné učebny a volnočasové aktivity včetně školní družiny neboli bude-li pro nás nový prostor, budeme za něj velmi rádi a stoprocentně jej využijeme pro zlepšení vzdělávání dětí.
Na schůzce také padla myšlenka, že by problémoví rodiče nebo snad děti měli raději odejít na jiné školy. Jak to bylo myšleno?
Mgr. Jurzykowská vyjádřila názor pedagogů, kteří komunikují s rodiči a opakovaně zjišťují, že určití rodiče nechtějí respektovat jejich práci a místo řešení vzdělávání jejich potomka spíš napadají učitele. Pak je pravděpodobně jedním z řešení přeřazení žáka na jinou, pro něj vhodnější, školu. Narazila na problém nedůvěry rodičů, který se velmi těžko řeší. Z mého pohledu je situace trochu jiná. Vždy, když některý žák ohlásí přestup, ptám se sama sebe, jestli je tento krok nezbytný. Nikdy mě to netěší a beru to tak trochu jako mou prohru. Na druhou stranu plně respektuji právo rodičů dát dítě na školu, která je podle něj pro jeho dítě nejlepší. Záleží na tom, jaké priority rodič ve vztahu ke vzdělávání má. Na druhou stranu mě velmi těší, že se k nám hlásí žáci i z jiných škol, kteří naopak vnímají naši školu jako krok správným směrem. Na závěr bych ráda poděkovala všem našim rodičům, kteří nás kontaktovali po besedě (a bylo jich opravdu hodně) a vyjádřili nám podporu a pochvalu. Moc nám to pomáhá do budoucnosti zlepšovat naši práci (a že těch možností zlepšení je stále dost).
Ondřej Kopa, autor je předsedou Školské rady
