Před 70 lety zanikl oddíl Jiskra Junák v Zelenči, ve zdejší historii již asi neopakovatelný fenomén.
Ladislav (1906–1961) a Marie (1912–1985) Voděrovi v Zelenči žili od počátku třicátých let, v roce 1937 založili a poté vedli oddíl junáků — 8. oddíl Jiskra Svazu junáků, skautů a skautek RČS v roce 1939 sjednocením přeměněný na Junák – ústředí skautské výchovy. Stovky místních i přespolních (Svémyslice, Mstětice, Jirny, Šestajovice, Klánovice, Horní Počernice) dětí bylo celoživotně zasaženo jejich entuziasmem pro hodnoty českého skautingu. Ladislav Voděra byl zkušeným skautem již v Kostelci nad Labem, odkud pocházel a jako dospělý potom skautské zkušenosti a dovednosti předával místní mládeži. Junácké životní hodnoty a postoje přirozeně vštěpoval do jejich chování a charakterů. Svým nasazením a životem podle junáckých pravidel celoživotně ovlivnil zdejší generaci dětí narozených přibližně v letech 1928–1942, respektive jejich oddíl fungoval v obdobích 1937–1940 a 1945–1949, v obou případech zahubený nástupem totalit. Kluci od 1937, dívky od 1945 a s nimi veškeré občanstvo Zelenče, dnes je to možná až nepochopitelné, s nepředstíraným úsilím se angažovali pro svůj junácký oddíl a život s ním.
Junácký zákon, slib, heslo a příkaz
Největším životním zážitkem dětí se stala skautská přísaha pod vlajkou, která potom s nimi vše dobré i zlé prožila, byla uchráněna v dobách útisku a uchována do dnešních dnů. Na vlajce lemované trikolórou je zobrazen skautský patron — drakobijec sv. Jiří a nápis zlatým písmem „Jiskra 8. oddíl Zeleneč“. Na druhé straně vlajky je lilie s hlavou chodského psa a nápisem „Junák – Buď připraven“ jako symbol českého skautského hnutí a skautského hodnotového postoje. Všem místním skautům drahou vlajku nechali Voděrovi vyrobit u vlajkaře V. Prokopa ve Starkoči u Čáslavi a v současnosti se nachází v majetku skautského oddílu v Jirnech.
Voděrovi po příchodu do Zelenče nejdříve bydleli v podnájmu u Therrů, Palackého č. p. 120, později koupili domek ve Smetanově ulici č. p. 87. U nich doma zpočátku probíhala skautská klubová činnost, později ve školní budově a jinde. Voděrovi byli skautskou rodinou. Bratr Voděra „Fatty“, kominický mistr po předcích, jehož přirozeně profesně i skautsky následovali také oba synové – roveři Ladislav a Josef a manželka – sestra Marie Voděrová.
Fatty s Lišáky na skautském táboře v roce 1946
Z důvodu blízkosti k jejich domku bylo za pravidelné shromaždiště skautů před akcemi a nástupní prostor skautských průvodů vybráno místo ve Fibichově ulici — čelo formujícího se pochodového tvaru bylo situováno před křižovatkou Smetanova/Fibichova, před domem č. p. 213. Dům byl místním známý nápisem na štítové zdi, jehož text si někteří ze skautíků, z důvodu opakovaného memorování při pravidelném čekání na seřadišti, zapamatovali po celý další život — „Ať děláš, co děláš, všem se nezachováš. Proto nic nedbej, dle svého jednej.ʺ Zpaměti uvedené moudro, povzdech z fasády, při povídání u příležitosti svých 85. narozenin, tedy téměř po 80 letech, bezchybně „vystřihnul“ bývalý místní skaut – pamětník „ Ferry“. Bohužel, v roce 2018, po asi 90 letech pro generace místních památný nápis z fasády domu zmizel.
Zdejším skautským družinářem byl syn řezníka Karel Malý „Unkas“, družiny v Jirnech pak syn hostinského František Antoš, ve Mstěticích syn hostinského Jaroslav Neumann. Po roce 1945 fungovaly pod střediskem Zeleneč s 1. oddílem s družinami starších chlapců „Roverů“, chlapců „Vlčat a Lišáků“ a dívek „Světlušek“ také samostatné oddíly v Jirnech, Šestajovicích, Klánovicích a Horních Počernicích.
Průkazka, Zeleneč, 1945
Skautská činnost byla značně rozmanitá. Činnost klubová a letní táborová, soutěže sportovní, vědomostní, „bobříci“, besídky, divadlo, kurzy a školy, setkávání a národní či světové sjezdy, poznávací výpravy pěšky, na kolech, vlakem, nákladním autem a na lodích, pracovní brigády, spousta radosti s oblíbeným týdeníkem Mladý hlasatel, později Vpřed a Junák… O tom všem informovala vždy pečlivě aktualizovaná a skautíky často obležená skautská vývěska, která byla umístěna na oplocení domu na ulici Čsl. armády, kde mají dnešní Zelenečáci zmrzlinové stanoviště. Památná pro zelenečské skauty v létě 1946 byla účast na osobním setkání s manželkou zakladatele světového skautingu náčelnicí lady Baden-Powell doprovázené ministrem Janem Masarykem.
Skautská činnost mládeže byla v obci všeobecně uznávána a podporována místními občany, živnostníky a statkáři. Například dopravu a vagonování materiálu na tábory nebo při zemědělských a zvelebovacích brigádách pravidelně a bezplatně poskytovali místní autodopravci Václav Jenč a Bohumil Kinzl, ostatní živnostníci, sedláci i občané materiální a odbornou pomoc.
Začlenění Junáka do Československého svazu mládeže v roce 1949 znamenalo postupný konec místní skautské pohádky s rozpuštěním v roce 1950. Bohužel ani v roce 1968 se v Zelenči již nepodařilo činnost oddílu obnovit. K nostalgické vzpomínce jsou k nahlédnutí fotografie místních skautů v restauraci Zeland.
Vzpomínka je věnována zelenečským skautům z doby meziválečné a poválečné, především ale jejich andělům, manželům Voděrovým. Společně si prožili současníkům nesdělitelnou, zřejmě již neopakovatelnou dobu zlaté éry českého skautingu, hrdí na to, že je nač vzpomínat.
Luděk Kudrna
