O zelenečské základní škole je v poslední době hodně slyšet. Její žáci sbírají ocenění ve znalostních soutěžích i ve sportu. Škola získala několik grantů a pilotuje projekt Podpory pozitivního chování. Teď se připravuje na zápis nových prvňáčků, ale také na přijímací zkoušky na střední školy. Nejen o tom jsme si povídali s jejím ředitelem, Jiřím Ptáčníkem.
Jaké bylo pro Vás poslední pololetí?
Když jsem loni končil první rok ve funkci, říkal jsem si, že teď už to bude jenom jednodušší. Opak je pravdou a mám pocit, že je to ještě těžší. Ale je to tím, že jdeme více do hloubky a máme hlavy plné plánů. Takže to poslední pololetí bylo asi hektičtější a přineslo zase jiné výzvy. Sice jsme už neměli žádná opatření kvůli covidu, ale nikdo na začátku školního roku nevěděl, co bude dál. Proto jsme při rozjezdu nových věcí byli opatrnější. Samozřejmě trošku vrásek přidalo, že jsme v září přijali dvacet ukrajinských školáků. V tuto chvíli je jich u nás celkem 27 a většina z nich se velice dobře zapojila do výuky. Zařídili jsme ukrajinskou asistentku, která se o ně stará a snaží se velkou část starostí s nimi z učitelů sejmout, aby to neomezovalo výuku dalších žáků. S tím bylo trochu více práce, ale rozjeli jsme také spoustu nových projektů včetně hledání grantových podpor.
Omezuje nějak školu i to, že musí šetřit s energiemi?
Škola v tuto chvíli šetří, ale myslím na pravém místě. Není to tak, že bychom podlehli prvotnímu tlaku a možná strachu, jak nám bude zima. Vlastně jsme zjistili, že se doposud obecně trošku více plýtvalo, než by bylo zdrávo. Hlavně jsme tedy upravili teplotní křivky tak, aby se netopilo, když tady nikdo není. O víkendech a o prázdninách budovu jen temperujeme a začali jsme i přes den s energiemi efektivněji hospodařit. Zastropováním cen se dá odhadnout, co nás to v budoucnu bude stát a mohli jsme s tím i počítat v novém v rozpočtu školy. Teď už nás může jenom překvapit, kolik ušetříme tím, že jsme nad věcí začali více přemýšlet.
Zelenečští školáci v minulém pololetí sbírali hodně ocenění, jak je vidět na vašich stránkách. Co se jim všechno podařilo?
My jsme na ně opravdu pyšní. Pro nás jako nové vedení je to první rok bez omezení a tím, že děti najednou můžou soutěžit, zase se soutěží účastníme a zjišťujeme, jak je třeba úžasné, že máme v národním testování SCIO nejlepšího žáka v kraji. Děti dosahují například i skvělých výsledků v Pythagoriádě, kde nám žákyně z deváté třídy postoupila do krajského kola a poráží i víceletá gymnázia. Ve sportovních soutěžích jsme díky spolupráci s Prague Tigers poprvé vyrazili na florbalový turnaj a postoupili jsme do krajského kola. Byly tady také pro naši výpravu úspěšné bruslařské závody a děti nás reprezentují i na zahraničních soutěžích. Máme reprezentanty v boxu, fotbalu, tanci, ve vodních sportech, lyžaře a ve všemožných dalších sportech. Děti jsou moc fajn a mají potenciál. V rámci mediální výchovy s Pavlínou Jurzykowskou vznikl podcast Máš na to!?, kde představujeme děti, které jsou v tom, co dělají, velmi dobří. Zeleneč má úspěšné děti!
Vítězové okresního kola florbalového ČEPS cupu /foto: ZŠ Zeleneč/
Je po roce, kdy učíte zase normálně, na dětech znát distanční výuka v covidu?
Je a podepsalo se to na nich hodně. Hlavně na psychice. Je také vidět, že mají problém se znovu naplno zapojit. Asi nejtěžší to mají letošní deváťáci, kteří si covid prožili v letech, které pro ně byly extrémně důležité, a to byla šestá až osmá třída. Pro ně je teď náročné zvládnout učivo k přijímacím zkouškám, protože základy mnoha předmětů si osvojovali online a ne každý měl dostatek disciplíny, aby je získal tak, jak je získat měl. A teď to dohánějí na poslední chvíli na různých doučováních. Pro ně je to teď opravdu nejnáročnější.
Asi ani letošek nebude jednoduchý co se týká přijímacích zkoušek. Loni v Praze chybělo čtyři tisíce míst na středních školách. Jak připravujete děti na přijímačky?
Zavedli jsme v rámci kariérního poradenství možná větší masáž. Pravidelně každých čtrnáct dní mají děti hodinu s naší kariérovou poradkyní, která s nimi a s psycholožkou například řeší různé konkrétní testy a podle typologie doporučuje školy, kam by spíše měly směřovat. Řešíme více nabídku škol a snažíme se dětem více otevřít oči. Vysvětlovat, že cesta ze Zelenče nemusí vést jenom na západ, do Prahy, ale i na východ, kde bude možná větší šance uspět než v Praze. Zároveň jsme zkusili více oslovit rodiče a probírat to s nimi, byť zájem z jejich strany byl minimální. Proto i další změny do budoucna a s kariérovým poradenstvím budeme začínat už v osmých třídách. Praha je nyní přeplněná a je to i tím, že třeba na Praze-západ v podstatě moc středních škol není. Všichni se tak hlásí do Prahy. Naše děti se ale mohou orientovat třeba také na Nymburk nebo Kolín, protože tímto směrem máme dobré vlakové spojení. Kvalitní vzdělání dostanou děti i mimo centrum Prahy, jen je třeba se nesoustředit jen jedním směrem.
Jak velký problém jsou přijímací testy?
My se snažíme dětem dávat podporu v průběhu celého roku. Dáváme jim možnost si zažít samotný proces testování včetně vytvoření podobného prostředí. Zkoušíme starší testy Cermatu, spolupracujeme se SCIO a děti si mohou vyzkoušet srovnávací testy. A snažíme se vytvořit podmínky, aby si zvykly na to, že test musí odevzdat v určitém časovém limitu. Píšeme je i v jiném prostředí, aby pak nebyly vystresováni situací, která by pro ně byla úplně nová. To je cesta, jak je podpořit. Můj osobní názor je, že se asi testů do budoucna nezbavíme. Osobně si ale myslím, že přijímačky tak, jak jsou nyní postaveny a chápány, jsou pro děti jen vytváření zbytečné stresové situace. Podobný stres by si jistě někdy zažít měly, ale mám pocit, že se celá věc posunula jinam, než by bylo záhodno. Pro deváťáky se středobodem staly přijímačky a ne to, že se dostanou na střední školu, kam chtějí, případně samotné studium na dané škole. A to je možná malý cíl.
Pomáhá nějak Středočeský kraj, že více komunikuje se školami? A reagovala na tu loňskou situaci třeba i Praha otevřením více tříd a oborů?
Cíleně jsme to nezaznamenali. Nevznikl například nějaký souhrnný portál, do schránky nepřišel žádný nově pojatý ucelený přehled o školách. Je to spíše jen o iniciativě našeho kariérového poradce, který se o věc stará a pomáhá dětem vyhledávat školy. Jakmile byla možnost účastnit se různých veletrhů středních škol, vyráželo se na ně s dětmi, aby se mohly lépe orientovat. Pokrok vnímáme, ale je to jen o naší iniciativě. Necítím podporu v tom smyslu, že by se nám někdo snažil situaci ulehčit. A co se týče samotných škol, v menším měřítku došlo k navýšení počtu otevíraných tříd, možná i na úkor tříd víceletých gymnázií, ale opět je to o hledání informací na stránkách konkrétní školy. Asi bychom za nějaký globální portál kompilující informace a přehledy byli rádi.
Kolik prvních tříd budete otevírat v příštím školním roce?
Budeme otevírat dvě první třídy a už se intenzivně připravujeme na zápis prvňáčků. Ten bude jednoduchý a doufáme, že v co nejvyšší míře i elektronický. Přes odkaz se rodiče přihlásí do našeho systému ŠkolaOnline, kde vyplní interaktivní formulář. Tento nutný administrativní proces chceme co nejvíce zjednodušit, ale samozřejmě i písemná forma zůstane v případě zájmu zachována. Samotný zápis je plánován na 12. a 13. dubna a už teď začal náš program My se školy nebojíme, kde se budoucí prvňáčci aklimatizují na školu.
Získali jste několik grantů, jak se daří školu měnit?
Nemyslím, že se škola úplně mění, ale spíš se dále posouvá. Základ zde byl skvělý a škola měla z minulosti dobře našlápnuto, my v tom teď pokračujeme. Mám pocit, že do Zelenče dostáváme spoustu skvělých učitelů a daří se nám rozjíždět řadu nových věcí. Zkusili jsme grant na mediální výchovu O2 Chytrá škola, kde jsme uspěli. Chceme jej využít nejen na podporu mediální vzdělanosti našich dětí, ale vlastně pro celou obec. Plánujeme semináře pro seniory, jak se bránit hoaxům a podobným věcem. Chceme se třeba bavit i s rodiči o tom, co je rodičovská kontrola na telefonech a o poplašných zprávách. Teď žádáme o grant na prevenci proti šikaně a různým dalším věcem. A také zkoušíme grant na enviromentální výchovu, kde bychom chtěli na školní chodbu dostat terária s různými biotopy zvířat. A tím největším aktuálním projektem je snaha získat grant na novou přírodovědnou učebnu. Ale daří se třeba i v programu Podpory pozitivního chování, kde dokončujeme pilotáž celého projektu (více o zapojení ZŠ Zeleneč do programu se dočtete v článku iDNES.cz). Učitelé se zapojují do řady dalších projektů a vymýšlejí i mnoho různých odpoledních aktivit pro děti jako je třeba astronomické setkávání. Rádi toho děláme hodně a do budoucna chceme dělat ještě více.
Na co se těšíte ve druhém pololetí?
Hlavně na děti! Na konci února bude ve škole probíhat masopust. Plánujeme několik autorských čtení, Den otevřených dveří na Den učitelů a další. Akcí bude spousta a snad budeme řešit i nové učebny. I na léto máme přichystáno pár nových věcí, které chceme stihnout udělat, aby se tady dětem i učitelům od září zase o něco lépe učilo.
Ondřej KOPA
