Krizový štáb obce dnes zavřel už poslední otevřené hřiště v Zelenči. Od rána je pod zámkem i fotbalová umělka U Kapličky. Rozhodnutí krizového štábu na jednu stranu chápu, na stranu druhou se ani nedivím rodičům, kteří jej považují za alibistické.
Zeleneč byl první, kdo v okolí uzavřel svá sportoviště. V sousedních Klánovicích například fotbaloví trenéři obětovali svůj čas, děti rozdělili do skupin a trénovali dokud to šlo. Podobně se i v minulém týdnu snažili trenéři starších žáků na louce alespoň nějak nahradit tréninkové jednotky. Vládou nařízené omezení pohybu tomu minulý týden učinil konec.
Děti alespoň mohly hrát na umělce U Kapličky. Ano, běhalo jich tam více, ale fotbal není hra tělo na tělo v uzavřené místnosti. Sportovali a to je v této době přece to nejdůležitější. Už jsem napsal, že rozhodnutí krizového štábu do jisté míry chápu, nicméně po uzavření posledního hřiště teď děti vyrazí na louky za obec, vezmou mobily a budou pařit jeden vedle druhého. To chceme? Nebo je chceme zavřít doma u počítače? Žádné řešení není ideální a neměla by se přehánět…
Ondřej Kopa
