Tomáš Kopřiva: Snažím se najít důvody agresivity ve třídách

21. 06. 2023

Zelenečská základní škola má už rok svého psychologa. S dětmi ale pracují i další odborníci v oblasti prevence. Velmi úspěšný je například kroužek krav maga – Bezpečí pro děti, který by měl mimo jiné pomoci předcházet šikaně i při jejím odhalování. Kroužek vede Tomáš Kopřiva, který je současně instruktorem sebeobrany krav maga a základů bojových sportů. Povídali jsme si s ním nejen o šikaně, ale také o tom, jak u dětí pracovat se stresem. 

V zelenečské škole působíte jako externí konzultant. Co děláte? 

Pracuji s dětmi jako kouč vztahů v kolektivech a poskytuji intervence i konzultace v oblasti všech typů rizikového chování. Je to postavené na konkrétních příbězích tříd, se kterými jsme začali pracovat v rámci grantu a projektu Rozum a cit do škol. Ty příběhy se týkaly tříd s dětmi se speciálními potřebami a odlišnostmi typu ADHD a dalších neuro-vývojových problémů. Řeším vždy konkrétní příběh třídy, a to za přítomnosti učitelů a třeba metodiků prevence. S dětmi interaktivně pracuji a s dospělými potom doplňujeme ten příběh třídy tak, aby si z něj děti něco odnesly. 

Pomáháte řešit napjaté vztahy ve třídách. Jak taková práce s dětmi probíhá a dají se jejich vztahy úspěšně řešit a narovnat?

Jde to vyřešit, ten princip se vlastně liší podle věku žáků. Jiné je to třeba s prvňáčky a jiné s osmáky nebo deváťáky. Děti jsou zrcadlem toho, jak se k sobě chovají dospělí. Zejména poslední tři roky to dokonale ukázaly. V první chvíli vůbec řeším, jak se děti ve třídě cítí a jakou v ní cítí atmosféru. U těch mladších chci, aby např. vyslovili svůj pocit se zavřenýma očima, aby nebyli ovlivněni svými kamarády. Dalším krokem je, aby děti dokázaly pojmenovat, proč se necítí ve třídě dobře a jak to můžeme společně napravit. S velkými dětmi je ten rozhovor samozřejmě více otevřený. Snažíme se však, aby na sebe děti neukazovaly a nevznikal otevřený konflikt. Není cílem, aby se děti po hodině popraly, protože někdo na někoho něco řekl. Naopak je učíme pochopit, proč se některé věci dějí. Když jsou ve třídě napjaté vztahy a máme zde agresivní skupinku versus jednotlivce nebo skupinku, která je obětí té agresivnější části, řešíme důvody této agresivity. Děti se učí, že každý máme svůj osobní prostor v podobě nějaké bubliny. Začíná-li se narušovat, vzniká problém a nezdravý kolektiv. A já jsem pak jen průvodcem, aby si vytvořily zdravý kolektiv.

A je ten hlavní problém šikana?

Šikana je vlastně až důsledkem. Napětí v kolektivu vzniká tím, že si děti mnohdy odnáší odlišné výchovné vzorce a názory z domova či ze společnosti kolem nich, neumí tolerovat odlišnosti mezi sebou a neznají vzájemný respekt a toleranci. Nikdo je to nenaučil. Často se samozřejmě dozvídají i něco od kamarádů a z part, a tím zprostředkovaně od dalších rodičů. Děti jsou navíc od raného věku na sociálních sítích a problém je, že tam vidí tu komunikaci a tam vznikají konflikty. To samozřejmě vztahy dramatizuje a napětí vzniká i kvůli maličkostem a hloupostem. A jsou v permanentním konfliktu. Samozřejmě covid to ještě prohloubil, u některých dětí je to až patologické a nejsou schopny zdravé sociální interakce. Napjaté vztahy potom můžou přejít až v šikanu. Některé její podoby jsou zákeřné, a pokud není včas odhalena, tak vzniká velký problém, který je třeba ihned velmi rozumně, citlivě a důsledně řešit. Důležité není šikaně jenom zamezit, ale také jí předcházet, aby děti pochopily, že každý je odlišný a nejsou dva stejní jedinci. A také se musejí naučit svůj osobní prostor si chránit navzájem nebo se umět někoho jiného zastat. A to všechno je učíme.

Jak je na tom dětská psychika po covidu? 

To ukazuje zcela zahlcená dětská psychiatrická a terapeutická péče, čekací lhůty jsou v řádech měsíců. A zároveň je to vidět i na dětech, hodně z nich má problém se socializací, úzkostmi, depresemi, sebepoškozováním a závislostmi, necítí se velmi často v kolektivu dobře. U některých se zhoršilo chování a jsou mnohem více na sociálních sítích.

Covid možná dětem ublížil i v tom, že ztratily návyk se učit. Co se s tím dá vlastně dělat?

Samozřejmě, když vypadnete z nějakého režimu, tak to ovlivní vaši schopnost se učit. Oni se adaptují zpátky a zlepšuje se to. Ne ve všech školách vždy ale bylo učiteli dobře uchopeno to, jak děti zpátky k učení dostat. Zkoušení a testy nebyly někde výjimkou. I když i učitelé to měli velmi těžké, tak oni jsou ti, kdo měl dětem pomoci vrátit se do školy bez zbytečných stresů.

Na děti teď dopadá velký stres i v souvislosti s přijímacími zkouškami. Na střední školy jdou silné populační ročníky a ve velkých městech je problém se na střední školu dostat. Dá se s takovým stresem nějak bojovat?

Se stresem se dá vždy pracovat, ideální je mu předcházet. Základním principem by měl být přístup, že ani sportovní zápas či přijímačky nejsou bojem o holý život. Nejhorším fenoménem doby je častý přehnaný tlak na výkon na straně dospělých, kteří jej přenášejí na děti a často si neuvědomují, že za velkou část psychických problémů dětí může právě toto. Mám mezi svěřenci mnoho dětí, které se vystresovaly ze školy tak, že nemají na nic jiného čas, nemají volný čas na sport a relaxaci. V současnosti je zatížení dětí na středních školách často na úrovni vysoké školy, to je nezdravé a nelogické. A to mně přijde úplně špatně. Pravda je, že dnes se na gymnázia, často i na různé VŠ, hlásí i ti, kteří by dříve byli na průmyslovce či učebním oboru. Jak chceme potom mít psychicky zdravé mladé lidi, když už v dětském věku jedou v takto rozjetém vlaku? Je to dané bohužel zcela chybným nastavením společnosti, děti jsou přetížené, vůbec neodpočívají a dostávají se do stresu. Občas by jen stačilo jim vybrat obor, kde budou šťastnější a na který reálně mají předpoklady. Děti musíme i dříve směřovat na práci, která je bude bavit.

Vy jste také instruktorem sebeobrany a bojových sportů a učíte tyto disciplíny i zelenečské děti. Co dětem dává?

Bojové disciplíny je naučí všestranné pohybové dovednosti a je to kontaktní cvičení, takže se učí cvičit spolu. Bojové disciplíny tisíce let všeobecně a přirozenou cestou působí výchovně, učí vzájemnému respektu, odvaze, zdravému sebevědomí, soustředění a sebeovládání. To má úžasný vliv právě na děti se všemi odlišnostmi, ale i zdravotními problémy. Náš projekt je nazvaný Bezpečí pro děti a snažíme se jim vždy vytvářet v cvičících kolektivech bezpečnou zónu, kde se učí často ve velmi rozmanitém kolektivu. Jsou tam chlapci i dívky ve všech věkových kategoriích. Například jsou často pohromadě všechny děti starší deseti let a je úžasné pozorovat, jakým způsobem se ti starší učí pracovat s těmi mladšími a ti mladší se učí respektovat ty starší. I toto je způsob, jak se učí nešikanovat, ale ochraňovat druhé. Takže se učí nejen všeobecnou pohybovou přípravu, sebeobranu a základy boje, kde budou brzy i závodit, ale stejně tak se učí v těchto skupinách vytvářet zdravé vztahy, které budou umět potom tvořit a udržovat v dalších kolektivech. Ano, snažím se tímto připravit zdravou mladou generaci se zdravým náhledem na život, které nebudou cizí pojmy sebereflexe, respekt, tolerance, ohleduplnost, zdravé sebevědomí, vlastní názor a odvaha. 

Možná naše povídání inspiruje další zájemce. Jak se k vám mohou přihlásit? 

Nejsem přítelem sociálních sítí, takže nejjednodušší je telefonický kontakt nebo email, který najdete na mých stránkách www.bezpeciprodeti.eu. První hodina je vždy ukázková a děti, které mají specifické problémy, tak jim těch ukázkových hodin dáváme i více. Ke každému dítěti se opravdu snažím přistupovat individuálně tak, aby mu bylo u nás fajn.

Ondřej KOPA

 

Sdílet článek

 

 

 

Nové číslo – září 2023

Jak časopis podpořit

Chcete podpořit naši práci? Pomozte na svět novým tištěným číslům! Přispět můžete přímo na náš transparentní účet, ze kterého financujeme výhradně tisk a grafiku nových vydání,

Příspěvek v libovolné výši můžete poslat:
👉 převodem na účet u Fio banky č. 2602504571/2010
👉 nebo prostřednictvím QR platby z vaší mobilní aplikace.

Děkujeme!

Novinky na síti