Za dva týdny jsou tady Vánoce. A stalo se pěknou tradicí, že se v Zelenči potkáváme vždy o den dříve na tradičním koledování. Ani letošek nebude výjimkou a 23. prosince si můžeme nejen společně zazpívat koledy, ale také si odnést domů betlémské světlo. Zelenečské koledování od počátku připravuje Alena Bauerová, které jsme položili několik otázek.
Koledování je stálice se stejným termínem…
Ano, Zelenečské koledování se koná každý rok ve stejnou dobu, 23. prosince v 18 hodin. Pokud by se více lidem hodil jiný termín, a dali by to vědět, je možné termín pro příští léta změnit. Koná se na hřišti, protože v obci jiné vhodnější prostory nejsou. Možná stojí za to připomenout i základní myšlenku této akce – na chvíli se zastavit v předvánočním shonu, potkat se s lidmi ze sousedství a společně si zazpívat a připomenout skutečný smysl Vánoc, jako příchod nového života, lásky, dobra… Akce není představení, tedy rozdělení lidí na „účinkující“ a „posluchače“, ale má to být opravdu společné zpívání, udržení tradice koled – tedy zpívání nezkrácených koled a trochu i koled neznámých.
Foto z loňského Zelenečského koledování
Plánujete letos nějaké novinky?
Momentálně žádné novinky neplánuji. Bylo by skvělé a osvěžující, kdyby se do organizace a příprav zapojili noví lidé s novými podněty a nápady. Pokud by někdo měl zájem pokračovat v organizaci dalších ročníků koledování, ráda „přehodím veslo“ a předám vše potřebné. Třeba přijde s námětem úplně jiného formátu. Letos by byla dobrá pomoc při stavění a bourání stanů před a po akci na hřišti, tedy 23. 12. od cca 15 hod. V případě zájmu je možné nechat kontakt na obecním úřadu, případně napsat zprávu na FB.
Jak složité je tuto pěknou akci připravit a dát dohromady?
Je a není to složité. Bez obětavosti řady lidí by se akce nekonala nebo by alespoň neměla tak hezkou atmosféru. Musím poděkovat všem, kdo se dosud na koledování podíleli – samozřejmě jsou to především muzikanti a zpěváci, bez nichž by to jaksi nešlo. Obětavě přicházejí či přijíždějí, a někteří jsou přespolní, na 2 až 3 zkoušky, večer nebo o víkendu. Protože máme všichni svá zaměstnání a spoustu dalších aktivit, tak největší problém bývá najít společný volný termín zkoušky. Během let se vystřídali různí muzikanti, vloni jsme měli velmi pěknou sestavu, tak doufám, že vydrží i letos. Vedení muzikantů se v posledních letech ujal Martin Bank, který zajišťuje i ozvučení akce a kterému patří velký dík za trpělivost a ochotu. Poděkování patří i všem těm sousedům, kteří kdy pomáhali nebo pomáhají s technickými a dalšími věcmi okolo akce, například mnoho let zařizoval stany Luboš Soustružník, letos bohužel nemůže. Dále je potřeba ocenit záštitu a finanční podporu obce a vše, co zajišťuje pro její příjemný průběh – stromeček, svařáček a čaj s milou obsluhou, napojení na elektřinu, tisk koled a další. Velké díky tedy patří také pracovníkům technických služeb. Odměnou za vynaloženou práci a čas je radost lidí a dobré ohlasy. Dá se říci, že se z akce již stala tradice, letos se bude konat po čtrnácté. Když jsem jednou mezi Zelenečáky řekla, že už koledování asi nebude, protože jsem na organizaci neměla čas a energii, vyvolalo to téměř zděšení a výrok „Vánoce bez koledování si už ani neumíme představit“. To mě znovu motivovalo k organizaci dalších ročníků.
A hezkou tradicí se už stalo i rozdávání betlémského světla….
Před několika lety mě kontaktovali skauti ze Záp, zda by mohli rozdávat při koledování betlémské světlo. Přiznám se, že moje první reakce byla trochu rozpačitá, protože jsem neznala historii betlémského světla, ale když jsme si vysvětlili, o co jde, souhlasila jsem a ukázalo se, že světlo přilákalo další účastníky. Možná bude krátká historie betlémského světla pro někoho zajímavá. Snahou každého světla je prozářit tmu… Takhle nějak si to museli říkat i pracovníci rakouského rozhlasu v Linci, když v roce 1986 přemýšleli, jak ozvláštnit sbírku pro zrakově postižené děti, nazvanou Světlo ve tmě. A nápad byl na světě! Dopravit před Vánocemi do Rakouska světlo z Betléma jako poděkování těm, kteří ochotně a rádi přispějí nějakým způsobem postiženým dětem. V té době nikdo z nich ovšem netušil, že za pár let se z tohoto nápadu zrodí jeden z novodobých vánočních zvyků. Betlémské světlo je od té doby jedním ze symbolů Vánoc v Evropě. Z Vídně, do které je světlo dopraveno letecky přímo z Betléma, je rozváženo vlaky po celé Evropě. Dříve bylo světýlko dáváno jako symbol poděkování těm, kdo přispěli na sbírce postiženým dětem. Za tu dobu došlo ale mnohem dál. Jeho cílem je spojovat a sbližovat, neboť kdysi dávno to byl právě oheň a jeho teplo, které lidi svedlo k sobě. Betlémské světlo je také symbolem naděje. Je zdarma a je ho dostatek pro každého, ať už si přijde s lucerničkou nebo i bez ní.
Na akci vždy zve pěkný, ručně malovaný plakát. Jak letos bude vypadat a kdo je jeho autorem?
Máte pravdu, plakáty na Zelenečské koledování jsou moc pěkné, originální. Jejich autorkou je talentovaná Jana Trnková, která vede také kursy keramiky. Tvorba plakátu zabere hodně času, takže i Janě patří velký dík. Jak bude plakát vypadat, je vždy až do poslední chvíle i pro mne překvapení, a vždy dosud hezké. Letošní plakát se právě rodí.
A konečně máte nějaké osobní přání do adventu a vůbec příštího roku?
Aby byl advent dobou zklidnění, aby to byl čas, kdy se můžeme věnovat sobě, rodině, přátelům, kultuře… Abychom si mohli s klidným svědomím dopřát pohodu. Aby Vánoce nebyly strašákem, že je ještě potřeba nakoupit, uklidit, zařídit, dokončit… A v neposlední řadě abychom byli zdraví na těle i na duši, abychom měli důvody k radosti a měli kolem sebe krásné a zdravé prostředí – ve smyslu přírodním i lidském.
Ondřej Kopa
