Představujeme vám dalšího úspěšného obyvatele naší obce. Luboš Došek je mnohonásobným mistrem republiky ve veslování a vítězem slavných Primátorek. V pražské Dukle vesloval v letech 1975–2001. Na mistrovství světa v Mnichově v roce 1981 si dojel jako člen párové čtyřky pro páté místo. V minulosti byl také ústředním reprezentačním trenérem mládeže. V současnosti je technickým ředitelem sportovního olympijského centra v Račicích, kde se konají mezinárodní veslařské závody. V listopadu Luboš Došek oslaví sedmdesáté narozeniny. My jsme si s ním povídali v areálu veslařského klubu v Brandýse nad Labem, kde trénují i zelenečští sportovci.
Jak je dnes složité dostat děti k veslování?
Každopádně musí přijít do klubu, tak jako se sem dostaly právě i děti ze Zelenče. Někteří sem přišli náhodou, jiní věděli, že tady vesloval Ondra Synek. Nakonec i já tak lákám svého vnoučka s tím, že bude veslovat ve městě, kde se rodí mistři světa. Já jsem vlastně dělal ústředního trenéra juniorů v době, kdy nám tam závodil Ondra nebo Mirka Knapková. Takže musíte přijít do klubu, kde už se vás ujmou trenéři. A nabídnou vám tvrdý, ale krásný sport.
A je velký zájem o veslování?
Určitě nemáme velký převis. Máme projekty svazu veslování, jako jsou „Přijď veslovat“ nebo „Česko vesluje“, kde s trenažerem objíždíme školy. Samozřejmě je pak důležitá spádovost k veslařským klubům. To pak lákáme děti do Litoměřic nebo Brandýsa ve spádových školách. Děláme to vlastně místo nějakých velkých náborů.
Jak dlouhá cesta je potom k nějakému úspěchu?
U veslování je to cesta poměrně dlouhá. Je to prostě tvrdý a náročný sport. Od žáků postupujete až do juniorů, kteří už mají své mistrovství republiky. Tam už je samozřejmě velmi lákavé se dostat třeba i do juniorské reprezentace a mít český znak na triku.
Vy jste mnohonásobný mistr republiky, byl jste také ústředním reprezentačním trenérem. Co děláte teď?
Já už netrénuji, jsem technickým ředitelem olympijského centra v Račicích a působím tam. Ze Zelenče tam každý den dojíždím a dělá mi velkou radost, že u nás v Račicích na mistrovství republiky měly úspěch i děti ze Zelenče. Zvlášť když jim z pozice ředitele závodu potom třeba předávám medaile. To mám opravdu radost.
A vyrůstají nám noví následovníci Ondřeje Synka a Mirky Knapkové?
Zatím to tak úplně nevypadá. České veslování je několik let dozadu schopné vyprodukovat padesát juniorských mistryň a mistrů světa. Úspěchy z juniorských kategorií se nám ale nedaří přenést do kategorie dospělých od 23 let. Spousta veslařů i skončí, protože v této kategorii to je samozřejmě daleko tvrdší. Veslařský svaz se proto teď snaží podpořit tyto mladé závodníky, kteří se hned nedostanou na vrchol, aby v klubech zůstali a neskončili s veslováním.
Tak pojďme nějak nalákat na veslování. Proč by měly děti začít s tímto sportem?
Sport vás někam nasměruje a dá vám i nějaký systém. Naučíte se přijímat porážky, což je taky důležité i pro další život. K tomu vítězství se nějak musíte dopracovat. Ve veslařských klubech je všude skvělá parta včetně zkušených trenérů, mnohdy bývalých reprezentantů, kteří se o děti dobře postarají. A není to ani tak nákladný sport jako je hokej nebo tenis.
Kolik tedy jako rodič zaplatím za dítě – veslaře?
Je to samozřejmě různé, ale v klubu platíte nějaké příspěvky. V Brandýse to je třeba pět tisíc za rok, ale v klubu je o něj postaráno, trénuje, má tady materiál včetně lodí a také nějaké zázemí. Kdyby chodil do posilovny, tak tam za rok nechá více peněz. Pro ty děti je pak obrovský motiv zúčastnit se závodů a jednou, kdo ví, si vyjet i ten dres se lvíčkem na prsou. Třeba já jsem takhle začínal v Roudnici.
Tak přeji ještě hodně úspěchů u vody!
Ondřej KOPA
