Bylo to poměrně třaskavé téma před volbami. Psaly se kvůli němu petice a připomínky. Téměř rok se však už o územním plánu nemluví. Poslední veřejné projednání se uskutečnilo 6. prosince s tím, že lhůta k podání dalších připomínek byla do 13. prosince loňského roku. Co se s územním plánem děje teď? Ptali jsme se starosty a také bývalého místostarosty, který územní plán připravoval. Teď je na řadě druhá část – rozhovor s Michaelem Husincem mladším.
Máte informace, co se děje s návrhem územního plánu teď? To poslední veřejné projednání bylo v prosinci?
Ne, nemám. Na posledním jednání, kterého jsem se zúčastnil, mě zajímalo, kolik tam bude připomínek ze strany obce. Tenkrát jsem dostal vyhýbavou odpověď od starosty, že uvidí. Od té doby se tomu aktivně nevěnuji, ale je to jednoduché porovnat si, že za předcházejícího vedení obce jsme zvládli od roku 2021 do roku 2022 provést v rámci územního plánu společné jednání, vypořádat námitky a připomínky jak dotčených orgánů státní správy, tak i veřejnosti a ještě svolat veřejné projednání návrhu územního plánu, které již proběhlo pod novým vedením. Oproti tomu činnost současného vedení, které vlastně od veřejného projednání ÚP za rok neudělalo nic. Proč? Zda to je lenost nebo neschopnost si musíte odpovědět sami.
K územnímu plánu přišlo 56 připomínek. Jak moc velká komplikace to je pro jeho zpracovatele?
Popravdě moc velká komplikace to není. Jsou územní plány, kde přijde pět set připomínek. Tím, že my jsme už k prvnímu jednání s dotčenými orgány státní správy přizvali veřejnost, tak pořizovatel územního plánu měl ty informace dopředu. Tzn. ti jednotliví vlastníci už měli možnost se jednou vyjádřit a přišly tak pravděpodobně stejné požadavky i do toho veřejného projednání. Proto si myslím, že už tam nebudou žádné překvapivé informace, a proto také nerozumím, proč se 56 připomínek vypořádává tři čtvrtě roku.
A dotčené orgány už byly vypořádány?
Dotčené orgány státní správy byly vypořádány mezi těmi dvěma projednáními. Standardní postup je, že se nejprve vypořádají dotčené orgány státní správy a až poté se pustí do jednání veřejnost. My jsme to tenkrát i na žádost opozice udělali transparentní už od začátku. Samozřejmě nevylučuji lokální změny, když požadavek dotčeného orgánu na nějakou zásadní věc se týká i sousedního vlastníka. A ten může mít nový požadavek na změnu, ale to budou jenom jednotky připomínek. Takže nerozumím, proč to trvá tak dlouho. Mohu jen spekulovat, že současné vedení se snaží prosadit do územního plánu své projekty, které zmiňovali ve své volební kampani: bytové domy v Zelenči nebo slibovaný obchvat na východní části Zelenče mezi Zelenčem a Mstěticemi, slibovaný podjezd pod tratí v Zelenči, či rozsáhlá nová sportoviště. Bylo by to logické, pokud by někdo chtěl tyto ambiciózní projekty realizovat, tak musí mít nejprve své místo a prostor právě v ÚP obce, jinak je nelze nikdy realizovat.
Obec samotná připomínky nepodala, ačkoliv se změnilo vedení radnice. Padá tím hlavní komplikace pro jeho schválení?
Za mě definitivně. A jestli je tato informace pravdivá, tak ve chvíli, kdy obec nic nepodá, tak jednotliví vlastníci se smí vyjadřovat pouze ke svým pozemkům a přímým vztahům k nim, v tomto směru mohou podávat námitky. Toto právo se vztahuje také k sousedním pozemkům, kde by mohlo určením způsobu využití územním plánem dojít k omezení vlastnického či jiného práva souseda takového pozemku. Neměla by tedy nastat varianta, že zastupitelé podávají námitky a připomínky vůči cizím vlastníkům, protože oni jsou tam sami za sebe a nikoliv za obec. Od toho je tam starosta, a pokud měl nějaké požadavky na ostatní vlastníky, tak on je může do toho řízení přenášet za obec a měl se tak chovat. Ale to uvidíme až u samotného vypořádání. Nicméně, jak už jsem uvedl, pak mi nedává smysl, proč současné vedení otálí a co je cílem, když samo nepodalo transparentně námitky.
Ty největší připomínky přišly ke zvažované zastavitelné ploše Z4 pro výstavbu za Kapličkou. Už vlastně byly nějak vypořádány na tom posledním veřejném projednání, ale je tam ještě prostor na změny?
Tam dotčený orgán, tedy Ministerstvo životního prostředí, prostřednictvím kraje vydal záporné stanovisko k rozšiřování Zelenče na ploše Z4, takže se to překlopilo do rezervy. Ta územní rezerva tam slouží jako deklarace, že toto území může jednou být využito pro rezidenční výstavbu. Zároveň to sloužilo jako podklad do ostatních územních plánů a měly tam být zařazeny dva důležité prvky – časové omezení této rezervy, dokdy se to musí prověřit. A to byla hlavně deklarace pro Horní Počernice, kde by se muselo udělat dopravní napojení na silnici 611 a na obchvat Počernic z Beranky k D10. Druhá kontroverze byla, že tam jsou vlastníci ze Zelenče, kteří dlouhodobě tlačili na to, aby se tam stavělo. Můj přístup byl, že jsem nechtěl otevírat válku na dvou frontách a chtěl jsem to navázat až na dokončení Mstětic. Tedy, deklarujme, že jednou ten rozvoj tam bude, ale až po dokončení Mstětic, což je v horizontu desítek let. A mezitím to deklarujme jako rezervu, aby o tom věděly ostatní územní plány a připravila se na to dopravní infrastruktura na sousedních katastrech. To bylo přijatelné pro ministerstvo, ale nebylo to přijatelné pro vlastníky a budí to velké kontroverze na Kapličce.
A pak byly také připomínky ke Mstěticím a fakticky také k tomu, že tam některé pozemky byly převedeny na bytovou výstavbu. Mstětice na rozdíl od Zelenče už územní plán mají. Proč ho vlastně měnit?
Tam došlo ke zpřísnění etapizace, změně patrovosti některých bloků a k redukci a překlopení ploch určených na výrobu. Z toho původního územního plánu tam zůstaly viset ještě haly, takže se to narovnávalo a tyto pozemky se překlápěly na bydlení. Několik hektarů se vracelo do zemědělského půdního fondu a redukovaly se plochy pro výrobu, které obklopují tu rezidenční část Mstětic. U výstavby ve Mstěticích se celá plocha ze čtyř etap rozdělila do šesti a zpřísnil se přeskok mezi nimi. S tím developer původně nesouhlasil a chtěl za to dotvoření náměstí a zahuštění výstavby kolem hlavních silnic, ale to bylo v souladu s urbanistickou studií, kterou dělal architekt Hnilička. To byl ústupek Zelenče vůči developerovi, za který jsme získali to, že nejde jednotlivé etapy rozestavit, ale musí se nejprve zkolaudovat, aby se mohlo stavět dál. A teprve až bude vyčerpáno 70 % zastavitelné plochy v jižní části Mstětic, může se začít stavět ta severní část.
Co vlastně Zelenči územní plán přinese? Dlouho jsme byli bez něj…
Dojde k zastabilizování území a územní plán je taky důležitý pro získání jakékoliv státní dotace. Pro mě je územní plán nositelem myšlenky uzavřít Zeleneč do zeleného prstence a propojit ho z východu na západ cyklostezkami a ze severu na jih biokoridory. My jsme nastavili minimalistický územní plán, kdy je Zeleneč držen v intravilánu, kromě dvou míst, které jsou určeny pro budoucí rozvoj obce. Navíc tato strategie kopíruje výkupy pozemků, které se prováděly posledních 30 let.
Ondřej KOPA
