Na Den vítězství 8. května budou ve skotském Arisaigu dokončeny práce na památníku československým vojákům, kteří zde prošli speciálním parašutistickým výcvikem. Na čtyřech kamenech dovezených až z Čech jsou doplněna jména všech statečných mužů, kteří bojovali a umírali za svobodné Československo v okupované vlasti nebo na jiných bojištích 2. světové války. Jedním z těch, kteří přežili válečné období i následné komunistické perzekuce, byl Antonín Šubrt, jehož potomci žijí v Zelenči.
Iniciativa k vybudování trvalého pietního místa vzešla už dříve od bývalého honorárního generálního konzula České republiky v Edinburghu dr. Paula Millara, syna veterána 311. československé bombardovací perutě. Jak už jsme psali, původní pomník padlým československým výsadkářům byl restaurován a odhalen 4. listopadu na konci minulého roku. Pietní místo v listopadu nově doplnili kamenné desky, do nichž byla vytesána jména všech vojáků, padlých i přeživších, kteří Arisaigem prošli a bojovali na západní a východní frontě. Desky ze žuly, které odolají místním povětrnostním podmínkám, byly zhotoveny v kamenictví v nedalekých Pečkách u Kolína. Do Skotska urazily 2200 kilometrů dlouhou pozemní cestu.
Arisaig najdete na západním pobřeží Skotska. Pro výcvik československých vojáků byl vybrán i kvůli své odlehlosti. Do Londýna je to odtud téměř tisíc kilometrů, do skotského Edinburghu tři sta. Nejznámějšími absolventy výcvikového programu se speciální přípravou jsou Jan Kubiš a Jozef Gabčík, kteří provedli úspěšný atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Rozhodně ale nebyli sami, výcvikovým centrem britské SOE (Special Operations Executive = Oddělení pro zvláštní operace, pozn. redakce) prošlo v letech 1941–1943 téměř 300 našich parašutistů.
Na nových kamenech jsou vytesána i jména vojáků, kteří po výcviku v Arisaigu prošli krvavými boji na západní či východní frontě, avšak měli to štěstí, že se dožili konce 2. světové války. Jedním z nich byl i Antonín Šubrt. Po absolvování výcviku v Arisaigu byl zařazen do tankového kurzu a stal se velitelem čety 2. roty tankového praporu 1. Československé samostatné obrněné brigády. Ve funkci velitele 2. roty pak bojoval ve Francii u Dunkerku a vrátil se do vlasti ve funkci pobočníka velitele tankového praporu 1. Československé samostatné obrněné brigády. Po válce absolvoval Vysokou školu válečnou v Praze, na které se od září 1947 stal profesorem taktiky tankového vojska. Po roce 1948 byl jako příslušník naší armády na Západě perzekvován komunistickým režimem.
Na malé pietní setkání, které završí opravu památníku, pojedou i Šubrtovi ze Zelenče. Poprvé se do Arisaigu podívali v roce 2016. „Impulsem byla knížka, kterou nám z fotografií a dokumentů o mém tátovi udělala naše dcera. Poprvé jsme tam byli v červnu 2016, kdy jsme ve Skotsku našli i farmy, kde byli naši vojáci ubytováni,“ říká Antonín Šubrt. V témže roce se poprvé setkali i s Paulem Millarem a jsou rádi, jakou péči tomuto místu věnuje i současná honorární konzulka ve Skotsku Veronika Macleod. Paul Millar koncem dubna oslaví devadesáté narozeniny a symbolicky se tím završí jeho mnohaletá iniciativa na úplné dokončení památníku a doplnění všech jmen našich vojáků. Tuto iniciativu můžete podpořit i na dálku finančním darem zaslaným na transparentní účet číslo: 173563186/5500. IB.CZ9755000000000173563186. SWIFT RZBCCZPP.
Ondřej KOPA